František Drtikol se narodil 3. března 1883 v Příbrami a zemřel 13. ledna 1961 v Praze. Byl český fotograf tvořící v letech 1901 až 1935, příležitostně se věnoval i grafice a překladatelství. Proslavil se zejména svými portréty a akty ve stylu pozdní secese, později ovlivněné kubisticko-futuristickými prvky. Je řazen k nejúspěšnějším českým klasikům fotografie aktu všech dob. Je znám také svou duchovní praxí východních učení, především buddhismu a je označován za patriarchu českého buddhismu.

Věnoval se duchovním naukám, józe a především buddhismu. Prováděl meditační praxi a studoval staré texty, jež později také přeložil do češtiny. Jako první přeložil do češtiny nejen mnohá díla klasického buddhismu, mahájánová a vadžrajánová, ale také díla taoistická a například i množství upanišád, Šankaru, Eckhartda a další. Mezi přeloženými díly byly také Střední nauka Nágardžuny, Dharma teorie či Tibetské knihy mrtvých. Jako vůbec první u nás se sám prakticky zabýval tibetským buddhismem, který také učil a překládal. Po určitou dobu byl členem českého Theosofického spolku tvořícího součást Theosofické společnosti a přátelský vztah navázal také se zakladatelem anthroposofie Rudolfem Steinerem.

František Drtikol na konci roku 1928 na Václavském náměstí "dosáhl osvícení", proto věděl o čem mluví.