Chmel otáčivý (Humulus lupulus)
Popis
Trvalka. Lodyha je 3–10 m dlouhá, pravotočivá, pevná. Listy jsou ve střední části lodyhy dlouze řapíkaté, čepel s pilovitým okrajem, dlanitá 3–5klaná, někdy 3–5dílná, směrem k růstovému vrcholu lodyhy se listy zmenšují, jsou střídavé a většinou celistvé. Rostlina je dvoudomá s odlišnými samčími a samičími květy. Samčí květy jsou drobné, světle žluté. Samičí květy tvoří krátké šištice. Plod tvoří šišticovitá převislá plodenství světle zelené barvy.
Jedlé části (využití)
Ke konzumaci lze využít mladé chmelové výhonky. Dříve se nazývaly „špargl“ a běžně se konzumovaly.
Doba květu
V.–VI.
Doba sběru
do konce května
Stanoviště
Roste hojně v křovinách u cest a potoků, na okraji lesů. Vyskytuje se zpravidla na vlhkých, slabě kyselých půdách. Převážně v nížinách.
Obsahové látky
silice, hořčiny (lupulon, humulon), třísloviny, cholin, flavonoidy, pryskyřičné a minerální látky
Systematické zařazení
konopovité (Cannabaceae)
Rozšíření
Vyskytuje se v mírném pásu severní polokoule.
Historizující zajímavosti
Chmel je stará kulturní rostlina – u nás se pěstuje podle údajů už od r. 859. Přírodovědec Charles Darwin se během nemoci v roce 1882, kdy byl upoután na lůžko, údajně bavil studiem chmele pnoucího se kolem jeho okna. Vypozoroval, že vrcholky stonků dokončí jedno obtočení kolem opory během dvou hodin.
Recepty
Omeleta s chmelníčkem: 4 vejce, hrst chmelových výhonků, sůl, pepř, máslo, pažitka. Na másle osmahneme delší kousky chmele, zalijeme vejci, posypeme pažitkou a upečeme po obou stranách. Suroviny stačí na dvě omelety.
Zdroj: http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php/chmel_otacivy
