Lopuch větší (Articum lappa)
Popis
Dvouletá bylina. Kořen je dlouhý, vřetenovitý. Lodyha je přímá, bohatě větvená dosahuje výšky 50–150 cm. V prvním roce vytváří rostlina růžici přízemních řapíkatých listů, čepel je široce večitá, na okrajích zubatá. Chocholičnaté květenství je složené z úborů. Květy jsou oboupohlavné, trubkovité světle až tmavě fialové. Plody jsou nažky s chmýrem.
Jedlé části (využití)
kořeny, listy (řapíky i čepele), semena
Doba květu
VII. - IX.
Doba sběru
kořeny v prvním roce ne jaře nebo v druhém roce na podzim (pak dřevnatí) a semena na podzim, listy zjara.
Stanoviště
Roste při okrajích cest, polí, plotů, v křovinách na rumištích a smetištích jako synantropní druh. Je to nitrofilní druh.
Rozšíření
Střední a severní Evropa, severní Asie, byl zavlečen i do Severní Ameriky.
Obsahové látky
inulin, slizy, třísloviny, hořčiny, pryskyřice, tuky, minerální látky – hlavně vápník, draslík, fosfor
Systematické zařazení
hvězdnicovité (Asteraceae)
Historizující zajímavosti
Předpokládá se, že rodové jméno latinského názvu pochází z řeckého slova „arktos“ neboli medvěd, pravděpodobně podle drsných květenství. Druhové jméno „lappa“ znamená chytit, což je odvozeno od schopnosti květenství přichytit se na srst nebo oděv. Lopuch se ve středověku často používal k přípravě vína.
Recepty
Lopuchový kořen s mandlemi: Kořen lopuchu, 50 g nasekaných oloupaných mandlí, 2 bílky, 1 lžíce mouky, máslo na vymazání plechu. Kořen omyjeme, oškrábeme, namočíme do vody s trochou octa, rozkrájíme a vaříme asi 20 minut v mírně osolené vodě. Plátky kořene obalíme v ušlehaném sněhu z bílků s trochou mouky. Dáme na plech, posypeme posekanými mandlemi a zapečeme.
Pečené listy: Mladé řapíky lopuchu uvaříme v osolené vodě a pojídáme jako zeleninu na způsob chřestu
Zdroj: http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php/lopuch_vetsi
