Mrkev obecná či mrkev divoká (Daucus carota)

Popis
Dvouletka. Kořen je vřetenovitý, žlutobílý. Lodyha má 5 až 150 cm, je chlupatá, vzácně lysá a dutá. Listy jsou řapíkaté, dvojnásobně až trojnásobně zpeřené. Po rozemnutí vydávají aromatickou mrkvovou vůni. Květenství je složený okolík. Květy jsou bílé, 5 četné. Uprostřed květenství se vyskytuje jeden tmavočervený květ. Plodem jsou nažky.

Jedlé části (využití)
kořen před květem, nejlépe v prvním roce života nebo na jaře druhého roku, nať

Doba květu
VI. - VIII.

Doba sběru
kořeny sklízíme na jaře a na podzim, nať před květem

Rozšíření
Roste planě v celé Evropě, v severní Africe, západní Asii. Druhotně byla zavlečena i do Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland.

Obsahové látky
silice, provitamin A, vitaminy B1, B2, C, pektin, minerály, sacharidy, karoten

Systematické zařazení
miříkovité (Apiaceae)

Stanoviště
Světlomilná bylina, roste na sušších loukách, podél cest, na náspech. Preferuje sušší půdy, slabě zásadité, bohaté na živiny.

Recepty
Kořeny mrkve obecné můžeme používat stejně jako běžně známý šlechtěný kultivar mrkve (Daucus carota subsp. sativus).

Česnečka z divoké mrkve: Cibule, olej, 2 - 3 brambory, 8 - 10 kořenů divoké mrkve i s natí, česnek, nebo česnek medvědí. Cibulku osmažíme, zalijeme vodou, přidáme brambory, na kolečka nakrájenou mrkev, uvaříme do měkka, před koncem varu přidáme nať a dva až tři stroužky česneku, případně deset listů najemno pokrájeného česneku medvědího, můžeme zahustit jíškou, nebo polévkovými nudlemi. Osolíme a podáváme.

Pozor!
Na záměnu s jedovatými rostlinami telucha kozí pysk (Aethusa cynapium) nebo s rozpukem jízlivým (Cicuta virosa).

Zdroj: http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php/mrkev_divoka